Teda..

19. května 2012 v 21:57 |  Blog
Teda.. Povím vám, že to jsem nečekala. Objevila jsem svůj starý blog a nevěděla jsem jestli se mám smát nebo brečet.
Celý blog mi přišel strašně komický, ale na druhou stranu sjem si říkala "to jsi dělala ty!"..
Nevím co mě to popadlo (nejspíš ta atmosféra sobotního večera, ano to je ono!), ale rozhodla jsem se to dát trošku do kupy. Články trochu předělat, předělat celé menu. Ale je toho tu strašně moc a všechno to dneska udělat nestihnu, ale zároveň vím, že jsem tu naposledy. Už se sem nikdy nevrátím abych něco napsala, proto si teď možná připadám jako blázen, když tenhle článek píšu. Ani nevím proč ho píšu, nikdo ho číst nebude.

A kdyby..
Tak nejsem magor, možná jenom trochu blázen.
Doufám, že se vám to tu bude líbit s těmi strašnými chybami v ostatních článcích, které jsem psala tak před 5 lety.. Ani nechtějte vědět kolik mi bylo. Takže se mějte krásně a užívejte si tady s nefunkčními fotkami a chybami. :)
Pa.

Rozcestník - šelmy

19. května 2012 v 21:33 |  Šelmy
0.001 VLCI

0.002 LIŠKY

0.003 MEDVĚDI

0.004 TYGŘI

0.005 LVI

 


Zbarvení koní

19. května 2012 v 21:19 |  Vše

Bělouš

Bělouši se dělí na vybělující a nevybělující. Vybělující přichází na svět s tmavým zbarvením. S rostoucím věkem postupně vyběluje, až je jeho srst úplně bílá. Kůže mu ale zůstává tmavá. Sret některých běloušů si časem vytvoří tmavé skvrny. Nevybělující bělouš se obyčejně rodí s přimíšenými chlupy jiné barvy a pak je označován jako červený, hnědý nebo černý bělouš.
..................................................................................................................................

Vraník

Tělo, hříva a ohon jsou černé. Čistě černé zbarvení je vzácné.
..................................................................................................................................

Hnědák

Hnědá srst, černá hříva a ocas. Má často tmavé odznaky.
..................................................................................................................................

Ryzák

Rezavá, až zlatohnědá srst, hříva i ohon.
..................................................................................................................................

Grošák

Grošák je jedna z mnoha možných variant vybělujících běloušů. Má menší nebo větší bílé okrouhlé skvrny na šedém podkladě
..................................................................................................................................

Palomino (Izabela)

Zlatá srst, hříva a ohon světlejší, až bílé barvy.
..................................................................................................................................

Plavák

Žlutá, myší nebo šedá s černou hřívou a ohonem. Modrý plavák je našedlý s černými znaky. Typický je úhoří pruh.
..................................................................................................................................

Strakoš Piebald

Nepravidelné černě a bílé skvrny.
..................................................................................................................................

Strakoš Skewbald

Bílá se skvrnami jiné barvy.
..................................................................................................................................

Albín

Albíni jsou tvorové s nedostatkem pigmentu. Kůň, kterého označujeme tímto termínem, má růžovou kůži, na ní bílé chlupy, a to již od narození (narozdíl od bělouše, který vyběluje s věkem). Mívají také modré či červené oči.
Termínem albín tedy označujeme koně, který má znaky albinismu. Jedinec s úplnou ztrátou pigmentu (pravý albín) není životaschopný.
..................................................................................................................................

Játrový ryzák

Mívá tmavší barvu, která připomína barvu syrových jater.

Rozcestník - zvířata

19. května 2012 v 21:03 |  ZVÍŘATA

SAVCI

0.001 HLODAVCI
›› (veverky, křečci, myši,..)
.............................................

›› (sloni)
.............................................

0.003 KYTOVCI
›› (delfíni, velryby, kosatky,..)
.............................................

›› (jeleni, žirafy,..)
.............................................

0.005 ŠELMY
››(vlci, mědvědi, lvi,..)
.............................................

PLAZI

.............................................

0.007 HADI
.............................................

0.008 ŽELVY
.............................................

Rozcestník - psi

19. května 2012 v 20:38 |  PSI
›› plemena psů a vše o nich
......................................

›› vše o koních - zbarvení, nemoci, jezdecké disciplíny,...
......................................

›› jak se starat a pečovat o koně
......................................

›› fotky koní :-)
......................................

›› Jména psů od A až do Z

Achaltekinský kůň

19. května 2012 v 20:27 |  plemena

Původ Achaltekinského koně

Původ plemene je opředen tajemstvím. Tento pouštní kůň žijící v okolí oáz v Turkmenistánu, ležících na sever od íránských hranic a na východ od Kaspického moře, se podobá koním nalezeným v pazyryckých mohylách.

Pazyryk leží vysoko v horách Altaje. Ve věčně zmrzlé půdě se roku 1929 našly kosterní pozůstatky koní staré okolo 5 stol. př. n. l.

Podle některých dohadů je možné, že achaltekinský kůňje původem starší plemeno než arab. Ať je to pravda nebo ne, jisté je, že achaltekinec je naprostým unikátem.

V současné době je achaltekinský kůň rozšířen po celém světě, ale největším střediskem chovu jeKomsomolská farma v Ašchabadu, hřebčín Lugovsk v Kazachstánu nebo hřebčín Tersk na severním Kavkaze. V turkmenských kolchozech jsou tito koně často kříženi s jinými plemeny (např. arab, anglický plnokrevník).

Popis plemene

Achaltekinský kůň nese exteriérové znaky, které nejsou v moderním jezdectví považovány za žádoucí. Výrazným poznávacím znamením je nasazení jemné hlavy na dlouhý krk, který se zvedá kolmo nad plece. Kůň nese přirozeně hubu nad úrovní kohoutku, což je charakteristické pouze pro toto plemeno. Plece jsou strmé, prsa úzká utvářející sevřený postoj předních končetin. I přes relativně nízký vzrůst (157 cm v kohoutku)působí achaltekinský kůň atleticky díky dlouhému hřbetu, plochému hrudnímu koši a zádi s dlouhou pánví. Postoj zadních končetin je často šavlovitý s hlezenním kloubem vysoko nad zemí.

Kůži má tenkou s jemnou srstí barvy hnědé, ryzé, nebo plavé se zlatým kovovým leskem. Žíně má velmi jemné, ocas i hříva jsou proto poměrně řídké.

Charakteristika tohoto koně

Achaltekincům je přirozené nosit hlavu nad otěží, což snižuje ovladatelnost koně. Jezdec se proto musí přizpůsobit se svými nároky anatomické stavbě koně.

Při práci s achaltekincem je nutná velká dávka trpělivosti, porozumění a nenásilí, protože tito koně jsou známí pro svou tvrdohlavost a výbušnost. Zkušený jezdec ocení stejně jako Turkmeni unikátní chod, při kterém kůň došlapuje, tak lehce, že jezdec nepociťuje žádné otřesy. Další vlastností, která činí achaltekinského konějedinečným je samostatnost a oddanost svému pánovi.

Využití

Achaltekinský kůň je proslulý svou vytrvalostí a schopností snášet kruté pouštní podmínky při minimální spotřebě vody. Zároveň disponuje značnou soutěživostí, proto je využíván i k dostihovému ježdění. Dostihovíachaltekinci byli často kříženi s anglickým plnokrevníkem. Tento způsob plemenitby se příliš neosvědčil, protože se začala ztrácet schopnost koně snášet horké pouštní podnebí.

Zajímavosti o achaltekinském koni

V roce 1935 se uskutečnila dálková jízda z Ašchabadu do Moskvy (4 152 km) za 84 dní. Tento výkonachaltekinců nebyl dosud překonán.

Achaltekinský kůň je využíván k drezuře i parkuru. Na OH v Římě roku 1960 získal zlatou medaili za drezuru jezdecFilatof na achaltekinském hřebci Absentu. Světový rekord ve skoku do dálky (8,78 m) drží achaltekinec Perepel.

Fotky


Arabský plnokrevník

19. května 2012 v 20:19 |  plemena

Původ a historie

Beduíni věří, že první arabský kůň se na světě objevil již 3000 let př.n.l., počátek chovu těchto koní však spadá pravděpodobně až do 18. století př.n.l. Arab pochází ze severní Afriky a okolních východních zemí - především Egypta a Arabského poloostrova, který jim dal jméno. Díky jejich schopnosti přizpůsobit se pouštním podmínkám byli využíváni pouštními kmeny a vytvořili pro své jezdce dokonalé spojence. Rychlé, vytrvalé, schopné přežít v náročných podmínkách.

V sedmém století našeho letopočtu začaly muslimské výboje a díky nim stanuli na evropské půdě krom bojovníků i jejich koně. Díky tomu došlo k obohacování evropských chovů arabskou krví, nejprve se tak stalo ve Španělsku, následně po celé Evropě.

Ačkoliv v Evropě posloužil především pro obohacení a zlepšení místních plemen, popřípadě k vyvinutí ras nových, v Arábii pokračoval chov čistokrevných arabských plnokrevníků dál a dodnes zůstává nejčistokrevnějším koňským plemenem planety, jehož krev koluje v žilách téměř všech koní po celém světě.

V současné době jsou arabští plnokrevníci chování v mnoha hřebčínech a chovných stanicích po celém světě, doménou toho plemene však stále zůstává Blízký východ a především Arabský poloostrov.

Popis plemene

Arabský plnokrevník je prý považován za nejkrásnější zvíře na světě, přestože mezi koňmi patří k nejmenším -kohoutková výška se pohybuje jen mezi 144,2 až 152,5 cm. Jen pro představu, plemena s průměrnou výškou pod 148 cm jsou již většinou klasifikována jako poníci.

Nejobdivovanější částí těla bývá u arabů hlava. Je velmi jemná a poměrně krátká, s výrazně konkávním nosem (tzv. štičí hlava) a nízko umístěnými velkými nozdrami. Také posazení malých uší, stejně jako široké čelo s jemnou vypuklinkou mezi očima, je pro toto plemeno typické.

Hlava je výrazným obloukem nasazená na elegantní klenutý krk, který ladně přechází ve vysoký kohoutek, napojení krku na plece je výrazné. Na krátký, lehce prohnutý hřbet navazují silná bedra a delší rovný kříž. Ocas je nasazen vysoko na zádi a v pohybu jej kůň nese obloukovitě vzhůru. Arabové mají suché, čisté nohy s jasně patrnými šlachami a nepříliš rozměrnými holeněmi.

U arabů jsou povoleny všechny barvy, nejčastější jsoubělouši, hnědáci, ryzáci, vzácnější pak vraníci.

Charakteristika

Povaha arabského plnokrevníka je téměř stejně legendární jako jeho vytrvalost. Původní beduínští jezdci milovali své koně jako členy rodiny a mezi nimi a koněm vznikalo pouto naprosté věrnosti a lásky, které jsou arabští koně schopní dodnes. Přes svůj temperament mají výbornou povahu a charakter.

Využití

Dříve sloužil arabský plnokrevník svým pánům v poušti hlavně k přežití, díky tomu získal velkou vytrvalost a odolnost. Své využití v současnosti nachází po sportovní stránce v závodech vytrvalosti (endurance) a rovinových dostizích. Pro drezúru a parkur toto plemeno není vhodné, ačkoliv téměř každý parkurový či drezurní kůň má arabské prapředky.

Arabský plnokrevník je díky svému elegantnímu exteriéru a pověsti nejkrásnějšího koně planety velmi vhodný k výstavám.

Zajímavost

Možná právě kvůli své kráse a věrnosti se toto nejstarší koňské plemeno často stává uměleckým námětem, ať už se jedná o starověké a středověké malby a rytiny či moderní umění. Mezi hlavní hrdiny patří arabský plnokrevník například v knihách Waltery Farleyho (Černý hřebec - také zfilmováno), láska mezi jezdcem a koněm a posvátný arabský vytrvalostní dostih přes poušť se objevuje jako hlavní motiv také ve filmu Ohnivý oceán.

Fotky



Anglický plnokrevník

19. května 2012 v 20:10 |  plemena

Původ a historie

Anglický plnokrevník byl vyšlechtěn v Anglii v 18. století. Jindřich VIII., který vybudoval hřebčín v Elthamu, zkřížil španělské a italské koně s rychlými anglickými koňmi. Díky nim začaly být dostihy populárním a vyhledávaným sportem. Alžběta I. založila hřebčín v Tutbury. Za její vlády prestiž a obliba závodů vzrostla tak, že některé dostihy trvaly i několik dní. Její syn, Jakub I., nechal postavit v Newmarketu jedno z nejproslulejších dostihových středisek, které dodnes patří k nejznámějším na světě.Charles II., který nechal vybudovat dvanáct dostihových drah a stanovil pravidla dostihů, se nejvíce zasloužil o vyšlechtění anglického plnokrevníka. Panovník nechal do Anglie přivézt stádo arabských klisen. Tyto klisny řadíme do skupiny tzv. "královských klisen", ke kterým posléze přibyli i tři legendární orientální hřebci:

  • Darley Arabian byl v syrském Damašku vyměněn za zbraně a dovezen do Anglie. Je předkem nikdy neporaženého Eclipse.
  • Byerley Turc byl ukraden anglickým kapitánem při tureckém obléhání Vídně v 17. století. Nejslavnějším pokračovatelem linie je Herold.
  • Godolphin Barb byl z Jemenu poslán jako dar do Francie, ze které se po letech strastiplného života dostal do Anglie. Mezi jeho výjimečné potomky patří bezesporu Matchen.

Roku 1770 se přestali pro chov anglického plnokrevníkapoužívat arabští koně a začal se chovat pouze čistokrevně.
Anglický plnokrevník má uzavřenou plemennou knihu(tzn. do plemenné knihy je zapsán pouze kůň, který má oba rodiče zapsané v plemenné knize anglického plnokrevníka). Počátek plemenné knihy se datuje již v roce 1791, kdy vznikla předmluva a v roce 1808 první díl. Plemenná kniha vychází od té doby v pravidelných intervalech.
V České republice se chovem anglického plnokrevníka nejvíce proslavil hřebčín Napajedla a Mimoň.

Popis

Hlava je jemná a ušlechtilá. Od jiných plemen (např.araba) se odlišuje rovným profilem.
Anglický plnokrevník je vysoký štíhlý kůň s dlouhým hřbetem a krkem. Má výrazný kohoutek a nízko nasazený ocas. Zadní nohy jsou dlouhé, s dobře utvořenými hlezenními klouby, což umožňuje silný odraz. Pro maximální rozšíření plic je důležitá hloubka hrudníku.
Nejčastěji se vyskytují hnědáci, ryzáci a bělouši (těch je nejméně), povoleny jsou bílé odznaky.

Plemenné znaky

Anglický plnokrevník (zkratka A1/1) nemusí splňovat žádné standardy k uchovnění. Pro anglického plnokrevníka je důležitá pouze rychlost, na základě které je zařazen do chovu. Přihlíží se jen k obvodu holeně, který by neměl být menší než 20 cm.

Většina koní ovšem splňuje tato kritéria:

  • KVH od 165 cm do 175 cm,
  • obvod hrudi od 180 cm do 195 cm,
  • hmotnost od 500 kg do 600 kg.

Akce nohou je nízká a chod úsporný a dlouhý.

Charakteristika

Každý anglický plnokrevník je osobnost. Utváří si své názory, za kterými si pevně stojí. Když se mu něco nezdá, velice snadno znervózní. Proto není vhodným koněm pro začátečníky, netrpělivé a nervózní jezdce.
Na druhou stranu je anglický plnokrevník jedno z nejchytřejších plemen na světě. Lze z něho (i po dostihové kariéře) vychovat klidného, citlivého a spolehlivého koně, na kterém můžete jezdit jen naohlávce nebo i bez ní. Chce to jen dostatek času, lásky atrpělivosti. Rozhodně to stojí za vyzkoušení, protože anglický plnokrevník umí dát najevo svou vděčnost..

Využití a sport

Anglický plnokrevník byl vyšlechtěn výhradně pro dostihy, kde může uplatnit svoji rychlost. Díky využití v dostihovém sportu se toto plemeno zachovalo až do dnes. Bohužel každoročně zemře na dráze mnoho koní. Koně, kteří se dočkají konce své dostihové kariéry, bývají často fyzicky i psychicky odrovnáni.
Anglický plnokrevník se využívá i v ostatních sportech(většinou nižší úrovně), na rekreaci nebo horsemanship(ve kterém může uplatnit svoji inteligenci).

Zajímavost

U anglických plnokrevníků se neměří výška v kohoutku.

Fotky


Kam dál